HISTORIE MOSTECKÉ KNIHOVNY (do roku 1985)

Česká knihovna v Mostě vznikla už v předmnichovské republice. Dopomohl jí k tomu první knihovnický zákon z roku 1919, podle kterého měla být v každé obci povinně zřízena a vydržována knihovna.

Někdejší pošta. Repro: Jaroslav Hron

Přesné datum založení knihovny v Mostě se nepodařilo zjistit. Různé zdroje uvádí i různá data. Faktem ale je, že 17. června 1921 městští zastupitelé schválili ustavení České knihovní rady. Takže už počátkem dvacátých let minulého století byla v Mostě česká veřejná knihovna.

Protože Most měl v té době více než deset tisíc obyvatel, musel knihovnu podle zákona vést profesionální knihovník. Prvním se stal učitel Arnošt Průcha. Po něm tuto funkci ještě před okupací převzal pozdější ředitel okresní knihovny Zdeněk Hlava. Těsně před zabráním pohraničí v roce 1938 sídlila mostecká knihovna v budově staré pošty. Bylo v ní shromážděno patnáct tisíc svazků a měla pět zaměstnanců.

Ještě před druhou světovou válkou vybrala tehdejší městská rada pro městskou knihovnu budovu starého piaristického gymnázia na Třetím náměstí. Přestěhování knihovny neproběhlo hned, ale až po okupaci. Knihovna, v té době už německá, se přestěhovala do tohoto domu na Šmeralově náměstí.

Česká knihovna po celou válku neexistovala, ale krátce po osvobození se knihovnické aktivity začaly opět rozbíhat naplno. Místo českých knih ale zůstaly jenom stvrzenky - doklad o tom, že se knihy prodávaly jako odpadový papír. Našla se jenom tisícovka cennějších knih  v mosteckém muzeu.

V červnu 1945 zaměstnanci knihovny nabídli k odprodeji do zahraničí třicet tisíc německých svazků. Tehdejší ředitel Zdeněk Hlava přivezl z Prahy do Mostu asi osmdesát knížek, dalších 220 svazků darovali občané. Knihovna přikoupila ze svých peněz ještě pět set publikací a 1. října 1945 mohla být slavnostně otevřena. V tomto roce se začaly vést evidence, které se zachovaly dodnes (třeba přírůstkové seznamy). V budově bývalého piaristického gymnázia knihovna sídlila až do sedmdesátých let.

12. prosince 1948 spisovatel Jiří Marek převzal patronát nad nově založeným klubem čtenářů v Mostě.

Když se těžební stroje zakously pod starý Most, začal postup lomu ohrožovat i práci knihovny. Těžba uhlí se dostala až do její těsné blízkosti. Neustupovalo jí v sedmdesátých letech jen město, ale i okolní vesnice. Tím se snižoval počet místních lidových knihoven, lidové knihovny z vesnic mělo na starosti metodické oddělení. Ruku v ruce s tím ale přibývalo čtenářů v okresní knihovně. To proto, že obyvatelé rušených vesnic dostávali nové byty v okresním městě.

V roce 1967 byl ředitelem (nyní již okresní) knihovny jmenován Milan Černý. Knihovnu čekalo stěhování, ale budova knihovny v novém Mostě byla zatím v nedohlednu. Tento problém se řešil alespoň pobočkami knihovny, které byly rozmístěny po celém městě.

 Jako první bylo do nového Mostu v roce 1971 přestěhováno dětské oddělení.

V roce 1972 se ředitelkou knihovny na více než 30 let stala Mgr. Libuše Johnová.

V letech 1973-4 byly v městě zřízeny první pobočky knihovny. V roce 1975 se celá knihovna přestěhovala do náhradního objektu budovy bývalé polikliniky v Jarošově ulici ve starém Mostě.

1. 1. 1976 byla po osmiměsíční přestávce knihovna znovu otevřena pro veřejnost. V roce 1978 byla v novém Mostě, v kulturním středisku Máj, otevřena největší pobočka knihovny.                  

Od roku 1979 všechny pobočky knihovny plně suplovaly činnost knihovny z důvodu uzavření ústřední knihovny v Jarošově ulici. Knihovna se totiž v té době kvůli postupující těžbě uhlí opět stěhovala do dalšího provizoria. Tentokrát už zcela mimo Most - do obce Kopisty.

O rok později našla knihovna útočiště v lidové škole umění, v těsné blízkosti stavby nové knihovny v novém Mostě, aby se v roce 1984 mohla už naposledy přestěhovat „do svého“.

Okresní knihovna v Mostě byla pro veřejnost otevřena dne 4. března 1985.

Nová budova mostecké knihovny byla první budovou v Československu, která byla po roce 1945 postavena výhradně a jenom pro knihovnické účely.