Karel Gyurjan

Karel Gyurjan
malíř, sochař, ilustrátor knih

Datum narození: 18.2.1960

O Karlu Gyurjanovi kolega malíř říká, že je bystrý pozorovatel, který umí citlivě rozpoznat to důležité, na co v životě narazí. Ať se to týká prostředí, vztahů mezi lidmi a zvířaty, rostlinami či třeba stroji a přístroji. Guyrjan si vše zaznamenává pověstným špačkem tužky na papír. Dělá to všude, kde je rád - doma, v přírodě i v hospodě. A stále skicuje, prý nápady do zásoby. „To až budu starý a nebudu mít co dělat,“ žertuje výtvarník, který žije a tvoří v Mostě.

Malovat začal po rozvodu, na začátku osmdesátých let. Prý z potřeby. „Potřeboval jsem se z toho dostat,“ zapátral v paměti.

V roce 1984 se stal členem výtvarné skupiny Kontakt. „A už se to rozjelo,“ doplňuje. Účastnil se pak mnoha seminářů vedených renomovanými vysokoškolskými pedagogy Jaroslavem Brožkem a Igorem Zhořem.

Začínal malbou krajiny

Baví ho primitivní malba, jde mu hlavně o barvu. Ale vždycky tomu tak nebylo. Své první obrazy maloval olejem. „Úplně první byla krajina. Koupil jsem si barvy, sedl si a začal jsem kreslit. Nejprve tužkou. Tvořil jsem pořád,“ vybavuje si. „Krajina jako taková mě ale brzy přestala oslovovat. Řekl jsem si, že už mě nebaví kopírovat něco, co už tu je, od toho máme fotografii,“ míní. „To mě inspirovalo k tomu, že jsem začal dělat modernější věci. Ale krajina v nich pořád nějakým způsobem zůstává. Vycházím z určité kresby, kterou přenáším na plátno nebo do grafiky.“ Pro jeho malbu jsou příznačné robustní, zjednodušující tahy, které často dovádějí dílo až k abstrakci. Používá zářivé, ale kultivované barevnosti. Zakládá si na velkých plochách a rozmáchlých gestech. Jeho nejčastějším tématem je mluvící, rukatá nohatá figura, většinou v dialogu s jinou postavou či se psem.

Karel Gyurjan a jeho štětce.

Karel Gyurjan a jeho štětce.

Díla bez názvů

Inspiraci stále nachází venku. „Jakmile zahlédnu oprýskanou zeď, flek na zemi nebo rozpraskaný asfalt, začnu to monitorovat. Vidím v nich náznaky figur. Když mě výjev osloví, zakomponuji ho do svého obrazu,“ dává nahlédnout pod pokličku své současné umělecké tvorby. „Člověk má každý den jiný pocit, je v jiném rozpoložení, a to se do mé tvorby promítá i barevností. Když jsem byl v nějakém větším průseru, používal jsem hodně červenou barvu, ale také černou. To jsou barvy, které jsem ze sebe potřeboval dostat. Čím jsem starší a uvolněnější, tím víc se dostávám k poklidnějším tónům, třeba k modrému,“ vyznává se Gyurjan. Svým obrazům nikdy nedává názvy. Prý proto, aby si v nich každý našel to své – to, co potřebuje. „V každém z nich je vepsaný příběh,“ upřesňuje.

Pro své sochy, či spíše objekty, využívá netradičních materiálů jako je plech a plynosilikát, a dále dřevo a pískovec. „Když dostanu do rukou kus materiálu, tluču do něj tak dlouho, dokud z něj něco nevyleze,“ popisuje. Jeho sochy vznikají spontánně, autor se tomu procesu přizpůsobuje. „To ovšem neznamená, že nemám prvotní plán. To se týká i malování a grafiky,“ upozorňuje. Zabývá se i ilustracemi knih, třeba barevnými linoryty. Jeho kresby zdobí například knihy Mikropovídky od J. Z. Růžičky, Student teologie od W. Saroyana, Strašidla od L. Klímy, Mrkvová romance od J. Bertoniho či Černá koule od G. Meyrinka.

Karel Gyurjan se vyučil mechanikem dieselových lokomotiv pro doly. Na šachtě dělá doteď, ale jako zámečník. O tom, že půjde na volnou nohu, nikdy nepřemýšlel. „Umělec musí být volný a ne spoutaný existenčními zakázkami, které ho třeba ani nebaví,“ argumentuje.

Když zrovna netvoří, leze s rodinou po kopcích, a pokud je čas, vyjede si na kole. „Mám partu, se kterou vyrážíme. Nebo se sbalím a jedu sám,“ říká. Nikdy si ale doma nezapomene uhel a tužku, aby si hned naskicoval to zajímavé, co venku zahlédne.

TUCET OTÁZEK PRO KARLA GYURJANA:  
Co nejvíc nesnášíte a v čem si libujete? Nesnáším nedochvilnost a mám rád humor.
Vaše nejmilejší místo v Mostě? Příroda v okolí města.
Váš ideální odpočinek? Při tvorbě.
Oblíbená a neoblíbená postava z dějin? Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Zaměřuji se na jiné věci.
Jakou kulturní událost jste v Mostě navštívil naposledy? Koncert Tria Zsolta Kalteneckera v knihovně.
Jakou hudbu posloucháte? Od vážné po těžký metal, podle nálady.
V co věříte a čemu nevěříte? Věřím ve šťastné konce a nevěřím, že bude konec světa.
Jaká je vaše největší neřest? Egoismus.
Slavíte raději sv. Valentýna nebo Svátek práce? Tyto svátky jdou mimo mě, já slavím pořád.
Chtěl byste žít v jiné době? Asi ne. Jsem rád, že prožívám to, co prožívám.
Máte radši zeleninový salát nebo pečenou krkovičku? To i to.
Co byste popřál mostecké knihovně? Ať se jí hodně daří!
  Městská knihovna Most

  Moskevská 12
   434 01 Most

  IČO: 000 807 13

  automat. ústředna: tel. 476 768 800

   prodlužování výpůjček:
   děti - tel. 476 768 810
   dospělí - tel. 476 768 811
  Měsíční návštěvnost knihovny
  
  prosinec 2015:   5431 návštěvníků
  listopad 2015:   6678 návštěvníků
  říjen 2015:   7846 návštěvníků
  září 2015:   6536 návštěvníků
  srpen 2015:   4613 návštěvníků
  červenec 2015:   3083 návštěvníků
  červen 2015:   6199 návštěvníků
  květen 2015:   6380 návštěvníků
  duben 2015:   7419 návštěvníků